Nemocné borovice

 

zobrazeno 1783 x

Jakou údržbu porost na valu potřebuje?

V posudcích soudních znalců ke stavu porostu na valu se konstatuje:

„Závažný problém, a to u několika borovic, je napadení houbou Sphaeropsis sapinea, která působí reznutí jehlic a následné prosychání koruny. Je nutné omezit šíření této houby, a to probírkou a zdravotním řezem, obnovit proudění vzduchu v korunách stromů. Napadené větve likvidovat, použít postřik na bázi fungicidů. Postřik volit velmi opatrně, protože porost se nachází v blízkosti bytové zástavby.“   p. Kubal a

„Část odumírajících rostlin na přehoustlých místech je napadena dřevokaznou houbou Cronartium, asi cca 15% borovice lesní je napadeno sypavkou borovou (Lophodermium pinastri) a cca 20% borovice černé trpí prosycháním koncových výhonů (Sphaeropsis sapinea).“   Ing. Novotný

„Oba znalci odhadli budoucnost borovic na max. 5 let a navrhli spíše jejich vykácení a obnovení porostu jinými rychle rostoucími stromy.“    Budoucnost valu v Malkovského

Údaje o maximální životnosti borovic 5 let (Dobu životnosti stromů odhadl jeden znalec na max. 5 let, druhý na 3-5 let) se mi nezdály a zkoušel jsem o zmíněných chorobách borovic vyhledat něco na internetu. Přitom jsem objevil, že existuje ústav s názvem STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA a zkusil jsem se na prognózu životnosti borovic zeptat. Odpověď přišla velmi brzy, s tím, že:

„Po prostudování odkazových materiálů (článek a znalecké posudky) musíme konstatovat, že se v žádném případě nejedná o regulovaný (karanténní) škodlivý organismus, který podléhá oznamovací povinnosti. Ve znaleckém posudku z oboru dendrologie (Petr Kubal) je uvedeno napadení borovic houbou Sphaeropsis sapinea, která působí reznutí jehlic a následné prosychání koruny. Ve znaleckém posudku z odvětví zahradnictví (Ing. Jiří Novotný) je uvedeno, že borovice lesní je napadena sypavkou borovou (Lophodermium pinastri) a borovice černá trpí prosycháním koncových výhonů (Sphaeropsis sapinea). Jedná se tedy o jiné druhy sypavek borovic, které se vcelku běžně vyskytují v přehoustlých a neudržovaných porostech a které nepodléhají oznamovací povinnosti SRS. “  Zvýraznění V.Č., Celá odpověď zde (pdf)

Omluvil jsem se za svou nepozornost (není sypavka jako sypavka) a ještě jednou jsem se zkusil zeptat na životnost nemocných borovic:

Posudky obou znalců v tomto směru ani já nezpochybňuji. Výrok o maximální životnosti porostu 3-5, resp. 5 let let však není obsažen ani v jednom z nich. Znovu bych Vás proto chtěl požádat o názor, zda životnost takto napadeného porostu borovic může být opravdu tak krátká a jestli je je proces nezvratný v případě, že bude provedeno potřebné ošetření bez použití chemických prostředků, které zřejmě v prostředí obytné zástavby nepřichází v úvahu?
Popřípadě bych uvítal radu, kde potřebné informace nalézt nebo na koho se obrátit.

Dostal jsem odpověď:

Údaj o životnosti porostu není v posudcích přímo obsažen, hodnocení porostu je však vyjádřeno ve formě klasifikační stupnice (III-IV), což prakticky znamená zhodnocení současného stavu porostu i předpoklad jeho další  životnosti. Pokud je zde uvedeno, že jsou potřeba razantní a nákladná opatření k záchraně porostů nebo úplné smýcení porostů, znamená to, že pokud má dojít ke smysluplnému využití daného prostoru, bude potřeba razantní řešení v horizontu několika málo let. Vzhledem k tomu, že regenerační schopnost borovic je malá, nedá se předpokládat, že by po razantních zásazích byly schopny nového obrostu a další dlouhodobé vegetace, a to vše bez pravidelného ošetřování proti chorobám a škůdcům. Vše ale záleží na posouzení a plánech ÚMČ Praha 18. Pokud máte i nadále pochyby ohledně hodnocení stavu porostu, můžete se obrátit na Výzkumný ústav krajiny a okrasného zahradnictví v Průhonicích (VÚKOZ), který se profesionálně zabývá krajinářskou tvorbou i posudkovou činností.

Celý dotaz i odpověď zde (pdf).

Odpověď velmi diplomatická, chybí přímá odpověď na otázku, zda borovice na valu mají před sebou maximálně pět let života.

Jeden z e-mailů od SRS obsahoval v přílohách i dva letáky o chorobách borovic:
Původce chřadnutí a prosychání borovic a Nebezpečné sypavky na borovicích
V prvním z nich nalezneme:

Ochrana
Mezi preventivní opatření k zamezení šíření patogenu se řadí důsledný zdravotní výběr a udržování porostní hygieny včasným smýcením a zpracováním borových souší, ale také stromů, které jsou proschlé více jak z poloviny, protože zde již není příliš pravděpodobná regenerace ani v případě příznivého průběhu počasí a doplnění zásob spodní vody. Do preventivních opatření můžeme také zařadit urychlené zpracování dřeva, které je žádoucí, jak z ekonomických důvodů, tak k likvidaci nových zdrojů infekce. K vylepšování stávajících porostů, anebo zakládání nových není vhodné používat náchylné hostitelské druhy.
Stromy v okrasných výsadbách vykazující symptomy mohou být prořezány, což vede k redukci šíření infekce. Ke snížení náchylnosti hostitelských dřevin k patogenu vede také zlepšování půdních podmínek např. odstranění drnu, mulčování okolo stromů a provzdušnění půdy. K redukci infekčního tlaku může pomoci shrabování jehlic, větviček, šišek a jejich následné odvezení, a dále zlepšování cirkulace vzduchu kolem stromů a zajištěním rovnoměrné závlahy.
Chemické ošetření cíleně proti Sphaeropsis sapinea není dořešeno. Použití fungicidů je u vzrostlých stromů a v lesních porostech sporné, technicky komplikované s vysokými náklady a s minimálním účinkem a ekonomickým efektem. Navíc nejsou praktické zkušenosti a metodické postupy pro aplikaci fungicidů proti patogenům kambia. Zvýraznění V.Č.

Bohužel, nic z toho co jsem v odstavcích výše zvýraznil, nebylo provedeno. Odumřelé borovice nebyly odstraněny, jehlice, větvičky a šišky stále zůstavají na místě. Namísto toho byly vymýceny převážně zdravé dřeviny na svazích valu a zhoršena tak jeho ochranná kapacita proti zplodinám z dopravy, prachu i hluku. Toto jsem zmiňoval již v příspěvku „Vždyť ten val tu stejně nebude„.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *